Dneska jsem měla takový ten den, kdy sem byla se vším nespokojená. Ráno se mi nechtělo z postele. Pak jsem chtěla fotit fotky na blog a nebylo dost světla. Připálila jsem palačinky. Neměla jsem co na sebe. Zapomněla jsem koupit brambory a musela znovu do obchodu, protože v neděli je zavřeno. Nestihla jsem vyluxovat podlahy. Nalakovala jsem si pozdě nehty a tak se mi přilepily v balerínách zevnitř k botám (haha). Byla jsem na předpárty u kolegyně, která měla tak krásný, perfektní a vystajlovaný byt, že se mi chtělo brečet. Šli jsme na velkou pracovní párty a já jediná měla kalhoty a připadala si jak padesátiletá knihovnice. Pff.
Pokud mě čtete od začátku tak jste možná už pochytili, že jsem perfekcionistka. Poslední dobou s tím trošku bojuju. Psala jsem dnes kamarádce, že už občas nevím, co se sebou. Jsem takový ten typ všechno nebo nic. Jakmile nejsou perfektní podmínky, obvykle s ničím nezačnu. Jakmile nemám perfektní fotky nebo téma, obvykle na blog nic nepřibude. A kamarádka, moc chytrá holka, mi říká: tak z toho zkus udělat přednost, prostě běž tomu perfekcionismu naproti.
5 šťastných věcí
-
V "pěti šťastných věcech" vám tentokrát ukážu něco z mojí knihovny, jedno
zlatý prasátko (ano, nemusíme čekat na Vánoce a dokonce ho uvidíte, i když
budete...